Od 1.1.2021 začne platit novela zákona o obchodních korporacích
(dále jen „ZOK“), která mimo jiné zpřísní podmínky členství právnické osoby ve
volených orgánech společností s ručením omezeným, akciových společností a
družstev (dále jen „kapitálové společnosti a družstva“).
Nová úprava stanoví povinnost, aby právnické osoby,
které se stanou členy volených orgánů kapitálových společností nebo družstev, zmocnily
bez zbytečného odkladu po svém zvolení jedinou fyzickou osobu, která splňuje
požadavky a předpoklady pro výkon předmětné funkce, aby je v těchto orgánech
zastupovala. Pro kapitálové společnosti a družstva tak fakticky dojde k vyloučení
obecné úpravy obsažené v § 154 občanského zákoníku.
Důležitým prvkem této nové úpravy je pravidlo, že
zmocněncem musí být výhradně jediná fyzická osoba. Do budoucna tak nebude např.
možné, aby v rámci zastupování právnické osoby vznikalo tzv. řetězení, kdy
právnickou osobu zastupuje ve funkci člena voleného orgánu další právnická
osoba, tu další právnická osoba a tak dále. V důsledku řetězení bylo často
obtížné dohledat fyzickou osobu, která za danou společnost skutečně jednala a
mohlo dojít i k absurdním situacím, kdy se původní právnická osoba mohla
stát svým vlastním zástupcem. Zároveň dojde k eliminaci sporných situací,
kdy by právnická osoba zmocnila ke svému zastupování ve voleném orgánu více
fyzických osob, čímž by se jednak zvětšoval počet osob, které orgán tvoří, a
také by mohla každá z těchto osob projevovat odlišnou vůli.
Navrhovaná úprava se netýká osobních společností
(veřejné obchodní společnosti a společnosti komanditní). V jejich případě je
totiž členství ve statutárním orgánu spojeno s jejich podílem ve společnosti a
k zániku funkce z důvodu nezmocnění konkrétní fyzické osoby tak nemůže dojít.
Na rozdíl od kapitálových společností a družstev u nich bude navíc možné, aby
právnické osoby ve volených orgánech zmocnily více fyzických osob.
Nové povinnosti právnických osob ve volených orgánech
Jak již bylo uvedeno výše, právnická osoba, která bude
po 1.1.2021 zvolena do orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, bude nově povinna:
(i) bez zbytečného odkladu po tomto zvolení zmocnit jednu fyzickou osobu
k zastupování dané právnické osoby v předmětném voleném orgánu a (ii) nechat
zapsat tuto osobu jako zmocněnce do obchodního rejstříku.
Právnickou osobu jako člena voleného orgánu bude po
1.1.2021 do obchodního rejstříku možné zapsat pouze společně s jejím
zmocněncem (zmocnění fyzické osoby je tedy podmínkou provedení zápisu do
obchodního rejstříku). Pokud k tomuto zápisu nedojde do 3 měsíců ode dne
vzniku funkce právnické osoby ve voleném orgánu, tato funkce jí automaticky
zanikne.
V případě, že dojde k zániku zmocnění fyzické
osoby zastupující právnickou osobu jako člena voleného orgánu, je právnická
osoba povinna zmocnit a nechat zapsat do obchodního rejstříku novou fyzickou
osobu, která původního zmocněnce nahradí. Obdobně jako v případě
povinnosti výše k tomu bude mít právnická osoba lhůtu 3 měsíců ode dne
zániku zmocnění předešlého zástupce a v případě, že v uvedené lhůtě
k zápisu nového zmocněnce nedojde, zanikne právnické osobě funkce člena
voleného orgánu.
Uvedeným povinnostem neuniknou ani právnické osoby,
které jsou nebo se stanou členy volených orgánů kapitálových společností či
družstev před 1.1.2021. Těm ke splnění výše uvedených povinností poběží tříměsíční
lhůta od nabytí účinnosti novely, skončí tedy 1.4.2021.
Nedořešené otázky nové
úpravy
Je nicméně otázka, jak bude nová úprava účinná
v praxi. Zápis člena voleného orgánu do obchodního rejstříku má totiž pouze
deklaratorní charakter (tj. samotný vznik funkce není zápisem do obchodního
rejstříku podmíněn) a právnická osoba zvolená do orgánu kapitálové společnosti
nebo družstva proto může danou funkci vykonávat i před svým zápisem do
obchodního rejstříku.
Bylo by proto možné argumentovat, že i nová úprava dovoluje,
aby právnická osoba byla členem voleného orgánu kapitálové společnosti či
družstva a plně vykonávala tuto funkci po dobu tří měsíců (než jí zanikne
funkce dle nové úpravy ZOK), aniž by musela zmocnit konkrétní fyzickou osobu
svým zastupováním. V této tříměsíční lhůtě by se na ni potom vztahoval
pouze § 154 občanského zákoníku, tedy dosavadní úprava se všemi jejími
nedostatky (např. řetězení, viz výše). Teoreticky by tedy stačilo, aby
kapitálová společnost či družstvo každé 3 měsíce zvolily jako statutární orgán určitou
právnickou osobu, která pak bude jejich plnohodnotným statutárním orgánem, aniž
by na ni dopadla nová úprava.
Ačkoliv se v takovém případě příslušná kapitálová
společnost či družstvo vystavují riziku pořádkové pokuty dle zákona o veřejných
rejstřících do výše 100.000 Kč a v krajním případě i svého zrušení,
v praxi se ukázalo, že tyto postihy nebývají časté (a vždy je předchází
výzva k nápravě daného závadného stavu).
Pokud má proto nová úprava zamezit fungování záměrně
vytvořených korporátních struktury využívajících řetězení apod., pro které může
být formální provedení volby statutárního orgánu čtyřikrát do roka jednoduše
proveditelné, není jisté, zda bude jejím prostřednictvím skutečně dosaženo
zamýšlených důsledků.
S ohledem na výše uvedené bude zajímavé sledovat, jak se s novou právní úpravou vyrovná praxe a zejména rejstříkové soudy.
Autoři: Jiří Mačát a David Fabián
Článek byl uveřejněn na © EPRAVO.CZ a je k nalezení zde: https://1url.cz/TzJBE
