Novela
zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v platném
znění, s účinky od 1. ledna 2021 změnila pravidla pro hlasování per
rollam. Vzhledem ke stávající situaci, kdy prezenční valné hromady jsou spíše
výjimkou, je určitě dobrou zprávou, že došlo k odstranění některých
nejasností a vylepšení praktického fungování tohoto typu rozhodování. Níže
blíže popíšeme, jak bude nově fungovat rozhodování per rollam ve společnosti
s ručením omezeným.
Co
znamená hlasování per rollam?
Rozhodování
per rollam je odpovědí na otázku, zda mohou společníci nebo akcionáři
rozhodovat mimo valnou hromadu. Rozhodování mimo zasedání není právní novinkou,
ale institutem našemu právnímu řádu dlouhodobě známý, jen v současné době
mnohem více aktuálním. Rozhodování per rollam je upraveno zvlášť pro
společnosti s ručením omezeným a pro akciové společnosti a družstva. V mnohém
se úprava shoduje, v některých zásadních bodech se ale také liší. V rámci
tohoto článku se budeme zabývat jen společností s ručením omezeným.
Společnost
s ručením omezeným
Zákon
připouští u tohoto typu kapitálové společnosti rozhodování per rollam ve všech
případech. Naopak, pokud se společníci rozhodnou vyloučit tento typ
rozhodování, je třeba tak učinit prostřednictvím společenské smlouvě. Ve společenské smlouvě je rovněž možné podrobněji
upravit podmínky tohoto rozhodování, např. pokud se společníci rozhodnou
umožnit různé technické prostředky. Při rozhodování per rollam může být
využívána standardní listinná korespondence, ale je možné zvolit i komunikaci
elektronickou nebo prostřednictvím webových stránek či různých aplikací.
V každém
případě musí být zajištěno ověření totožnosti společníka, který se hlasování
účastní, a proto bude elektronická komunikace velmi vhodná se zaručeným
elektronickým podpisem nebo případně prostřednictvím datové schránky. Pokud
společenská smlouva nevyřadí z okruhu rozhodování per rollam některé druhy
rozhodnutí, bez dalšího lze rozhodovat o všech záležitostech v působnosti
valné hromady.
Postup
Prakticky
tedy oprávněná osoba, zpravidla jednatel, zašle návrh rozhodnutí i s potřebnými
podklady
ve formě příloh společníkům, a to písemně na jejich adresu ze seznamu
společníků, případně jiným prostředkem a formou dohodnutými společenskou smlouvou.
Vždy je třeba zajistit, aby byl návrh rozhodnutí všem doručen a bylo možné
určit den doručení.
Od
doručení začíná běžet lhůta pro vyjádření se s návrhem, kterou je možno si
libovolně nastavit, jinak ze zákona platí 15 dnů. Hlasující se vysloví pro či
proti rozhodnutí, vyloučena je možnost zdržet se. V případě, že se
hlasující nevyjádří ani kladně a ani záporně nebo promešká lhůtu, hledí se na takové
hlasování jako na nesouhlasné. Je třeba také připomenout, že většina se počítá
z celkového počtu všech oprávněných hlasujících.
Veřejná
listina
Zákon
pro některá rozhodnutí valné hromady vyžaduje osvědčení veřejnou listinou.
Taková forma se vyžaduje u společnosti s ručením omezeným například pro
změnu společenské smlouvy, některé přeměny společností nebo zrušení společnosti
s likvidací.
V situaci,
kdy by se pro takové rozhodnutí valné hromady vyžadovala forma veřejné listiny,
je oprávněná osoba (zpravidla jednatel) povinna vyhotovit návrh rozhodnutí per
rollam ve formě veřejné listiny. Jednotlivým hlasujícím se zašle kopie této
veřejné listiny.
Vyjádření
hlasujícího pak bude obsahovat nejen souhlas či nesouhlas, ale také návrh
rozhodnutí, ke kterému se toto vyjádření váže. Pokud vyžaduje návrh rozhodnutí
formu veřejné listiny, musí být mít vyjádření hlasujícího úředně ověřený
podpis.
Po
skončení hlasování musí vždy ten, komu jsou jednotlivá vyjádření zasílána či
například jinou elektronickou formou poskytována, bezodkladně všechny
společníky seznámit s výsledky hlasování. Hlasování končí vyjádřením
posledního společníka nebo uplynutím lhůty, ať už zákonné nebo vlastní. Pokud
se pro rozhodnutí vyžaduje forma veřejné listiny, je třeba, aby rozhodnutí per
rollam bylo sepsáno ve formě notářského zápisu. To je opět povinna zajistit
oprávněná osoba.
Závěr
Rozhodování per rollam je institutem, který ve v dnešní době často prakticky využíván. Je proto velmi přínosné, že byla upřesněna pravidla, která umožní i využití v případech, kdy se pro rozhodnutí valné hromady vyžaduje veřejná listina. Tento způsob rozhodování je ale třeba rozlišovat od rozhodování valné hromady za použití elektronických nebo jiných technických prostředků distančně.
Autor: Veronika Odrobinová